Sousoší sv. Rocha a sv. Šebestiána

Pískovcové sochy stojící na návrší nad obcí na polní cestě ve stínu lip nechal v roce 1715 postavit Antonín, svobodný pán Zeno z Dannhausenu držitel Starojického panství. Památník měl symbolizovat utichnutí moru, který tehdy v krajině řádil a měl zamezit dalším morovým ranám, které již od tohoto roku město ani okolí nezasáhly. Podle lidové pověsti se v roce 1715 od východu valil široký, tmavý morový mrak, který se na tomto místě zastavil a mor přestal zuřit. Proti moru se nedalo bránit, přesto vznikaly nejrůznější recepty a protimorové spisy. Někteří lékárníci radili: „Bedrník a kozlík pít, sic se špatně budeš mít!“ Přestože bylinkové recepty byly často využívány, neměly valný účinek. Proto se radilo požívání vlastní moči a stolice či přikládání sušené žáby a zadek oškubané slepice na rány. Před morem nebyli uchráněni ani ti, kteří si zavěsili cibule nad dveře a okna, užívali octu nebo vykuřovali místnosti drápy a rohy.