Na místě dnešní pošty (původně na Kovářské ulici, nyní na ulici K nemocnici) stával dům Jednoty bratrské, který byl Českými bratry postaven koncem 16. století. Ten požíval díky staršímu privilegiu Libuše z Lomnice značné úlevy. Bratrský sbor byl roku 1624 zrušen a novými držiteli domu se stala městská obec. Zřízení špitálu v tomto renesančním domě podpořil v první třetině 18. století novojický purkmistr (s přestávkami v letech 1705-1732) a šenkovní měšťan Josef Augustin Leger (1656/7-1738) společně se svou chotí Annou Marií Legerovou. Na jeho zbudování věnovali obnos 4000 zlatých. Špitální dům byl postaven před rokem 1729, kaple sv. Ondřeje se zvonicí je pozdějšího data. V roce 1730 olomoucký vikář a rodák z Nového Jičína Andreas Rättig při tomto špitále zavedl šest opatřeneckých míst a v roce 1737 další dvě. Pro náboženské potřeby darovala v letech 1736-1740 Anna Marie Legerová každoročně částku 200 zlatých pro zřízení místa kaplana v kapli sv. Ondřeje. Zároveň byla u tohoto městského špitálu zřízena nadace, která jeho provoz financovala. Budova městského špitálu byla po více než 150 letech působení již v tak špatném stavu, že byla pravděpodobně začátkem roku 1880 prodána a sanována. Právě v té době se udála významná událost v dějinách poštovnictví. V roce 1875 skončilo provozování dědičné pošty v Novém Jičíně. Poštmistr Rudolf Pitschak nedostal nové privilegium a úmluvou bylo postoupeno státu za úhradu 2000 zlatých. Rozhodnutí proběhlo rychle a nová pošta vyrostla roku 1880 přesně na místě městského špitálu, který vzal za své. Ještě téhož roku zde zahájil provoz c. a k. poštovní a telegrafní úřad, který vedl nikdo jiný než Rudolf Pitschak. Zajímavostí je, že soukromým majitelem stavební parcely a zároveň poštovní budovy byl k roku 1880 zapsán jistý Karl Drössler a v roce 1905 dokonce starosta města Ferdinand Czeiczner, kteří na základě nájemní smlouvy propůjčovali budovu k těmto účelům. Počátkem 20. století již v nové postavené budově úřadovala c. k. státní pošta, která má své místo v tomto domě doposud.